CES VŠEM > Konkurenceschopnost ČR

Čas čtení: 3 min.Konkurenceschopnost ČR

Odborná publikace Konkurenční schopnost České republiky je jedním z hlavních výstupů Centra ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu (CES VŠEM). Konkurenční schopnost České republiky analyzuje přístup a vývoj české ekonomiky ve vztahu ke klíčovým kvantitativním faktorům jejího rozvoje a ve vztahu k vykazované růstové výkonnosti a makroekonomické stabilitě.

Konkurenční schopnost České republiky 2013-2014

Cílem publikace je na základě komplexní analýzy zdrojů a výsledků konkurenční schopnosti České republiky identifikace souvisejících hospodářskopolitických implikací. Předkládaná publikace je zaměřena na čtyři stěžejní oblasti: (1) Růstová výkonnost a stabilita, (2) Institucionální kvalita, (3) Strukturální konkurenceschopnost a (4) Inovační výkonnost. Specifická pozornost je věnována strukturálním aspektům konkurenceschopnosti na odvětvové a regionální úrovni.

  • První část, Růstová výkonnost a stabilita analyzuje hospodářský vývoj a růst ČR v mezinárodním kontextu, včetně jejich dopadů na makroekonomickou rovnováhu.
  • Druhá část, Institucionální kvalita hodnotí kvalitu správy a podnikového prostředí. Je členěna do kapitol, které charakterizují problematiku hodnocení a měření institucionálního prostředí a jeho předpokladů pro ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost ekonomiky.
  • Třetí část, Strukturální konkurenceschopnost zahrnuje dvě kapitoly zabývající se samostatně odvětvovou a regionální konkurenceschopností.
  • Čtvrtá část, Inovační výkonnost je zaměřena na hodnocení úrovně ekonomických aktivit z hlediska využití inovačních schopností a identifikaci meziodvětvových odlišností.

Konkurenční schopnost České republiky 2011-2012

Publikace Konkurenční schopnost České republiky 2011-2012 analyzuje vývoj české ekonomiky v pěti hlavních oblastech z hlediska mezinárodního srovnání a postihuje vliv rozhodujících faktorů ovlivňujících tento vývoj. Každá kapitola je doplněna souborem relevantních indikátorů obsahujícím časovou řadu jejich hodnot a popis metodiky. Použitá data jsou aktuální ke konci roku 2012. Publikace je rozdělena do pěti částí.

  • První část publikace Růstová výkonnost a stabilita (CES VŠEM) zahrnuje široké spektrum ukazatelů umožňujících posoudit makroekonomický vývoj České republiky a jeho srovnání s vývojem v ostatních zemích Evropské unie.
  • Druhá část publikace Institucionální kvalita (CES VŠEM) se zabývá hodnocením a měřením institucionálního prostředí jakožto předpokladem pro ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost ekonomiky.
  • Třetí část Strukturální konkurenceschopnost (CES VŠEM) zahrnuje dvě kapitoly zabývající se samostatně odvětvovou a regionální konkurenceschopností.
  • Čtvrtá část Inovační výkonnost (CES VŠEM) zahrnuje dvě kapitoly. První kapitola je věnována zdrojům inovační výkonnosti, které jsou spojeny s výzkumem a vývojem a dále se zaměřuje na efekty inovační výkonnosti, které lze sledovat při analýze inovujících podniků. Druhá kapitola hodnotí připravenost, užití a přínosy informačních a komunikačních technologií (ICT).
  • Pátá část Kvalita lidských zdrojů (NOZV NVF) se zabývá popisem a vyhodnocením základních ukazatelů ve vztahu ke čtyřem základním okruhům kvality lidských zdrojů, jimiž jsou kvalifikace a dovednosti obyvatelstva, účast na vzdělávání, výdaje na vzdělávání a lidské zdroje pro rozvoj technologicky a znalostně náročných odvětví.

Konkurenční schopnost České republiky 2010-2011

Publikace Konkurenční schopnost České republiky 2010-2011 analyzuje vývoj pěti hlavních oblastí české ekonomiky v mezinárodním srovnání a postihuje vliv rozhodujících faktorů ovlivňujících tento vývoj. Každá kapitola je doplněna souborem relevantních indikátorů obsahujícím časovou řadu jejich hodnot a popis metodiky. Použitá data jsou aktuální k listopadu 2011. Publikace je rozdělena do pěti částí.
  • První část publikace Růstová výkonnost a stabilita (CES VŠEM) zahrnuje široké spektrum ukazatelů umožňujících posoudit makroekonomický vývoj České republiky a jeho srovnání s vývojem v ostatních zemích Evropské unie.
  • Druhá část publikace Institucionální kvalita (CES VŠEM) je rozdělena do čtyř kapitol, které se zabývají hodnocením a měřením institucionálního prostředí jakožto předpokladem pro ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost ekonomiky.
  • Třetí část Strukturální konkurenceschopnost (CES VŠEM) zahrnuje dvě kapitoly zabývající se samostatně odvětvovou a regionální konkurenceschopností.
  • Čtvrtá část Inovační výkonnost (CES VŠEM) zahrnuje dvě kapitoly. První kapitola je věnována zdrojům inovační výkonnosti, které jsou spojeny s výzkumem a vývojem a dále se zaměřuje na efekty inovační výkonnosti, které lze sledovat při analýze inovujících podniků. Druhá kapitola hodnotí připravenost, užití a přínosy informačních a komunikačních technologií (ICT).
  • Pátá část Kvalita lidských zdrojů (NOZV NVF) se zabývá popisem a vyhodnocením základních ukazatelů ve vztahu ke čtyřem základním okruhům kvality lidských zdrojů, jimiž jsou kvalifikace a dovednosti obyvatelstva, účast na vzdělávání, výdaje na vzdělávání a lidské zdroje pro rozvoj technologicky a znalostně náročných odvětví.

Konkurenční schopnost České republiky 2010: Vývoj hlavních indikátorů  

V pořadí již pátá publikace zabývající se vývojem konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním srovnání a analýzou rozhodujících faktorů ovlivňujících tento vývoj. Na rozdíl od předchozích vydání obsahuje tato publikace pouze soubor statistických ukazatelů sledovaných v časových řadách a jejich metodologii. Publikace je rozdělena do pěti částí.
  • První část publikace Růstová výkonnost a stabilita (CES VŠEM) zahrnuje široké spektrum ukazatelů umožňujících posoudit makroekonomický vývoj České republiky a jeho srovnání s vývojem v ostatních zemích Evropské unie.
  • Druhá část publikace Institucionální kvalita (CES VŠEM) je rozdělena do čtyř kapitol, které se zabývají hodnocením a měřením institucionálního prostředí jakožto předpokladem pro ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost ekonomiky.
  • Třetí část Strukturální konkurenceschopnost (CES VŠEM) zahrnuje dvě kapitoly zabývající se samostatně odvětvovou a regionální konkurenceschopností.
  • Čtvrtá část Inovační výkonnost (CES VŠEM) zahrnuje dvě kapitoly. První kapitola je věnována zdrojům inovační výkonnosti, které jsou spojeny s výzkumem a vývojem a dále se zaměřuje na efekty inovační výkonnosti, které lze sledovat při analýze inovujících podniků. Druhá kapitola hodnotí připravenost, užití a přínosy informačních a komunikačních technologií (ICT).
  • Pátá část Kvalita lidských zdrojů (NOZV NVF) se zabývá popisem a vyhodnocením základních ukazatelů ve vztahu ke čtyřem základním okruhům kvality lidských zdrojů, jimiž jsou kvalifikace a dovednosti obyvatelstva, účast na vzdělávání, výdaje na vzdělávání a lidské zdroje pro rozvoj technologicky a znalostně náročných odvětví.

Konkurenční schopnost České republiky 2008–2009

Pojetí publikace vychází z předpokladu, že ve vyspělejších zemích je souhrnná ekonomická výkonnost ve stále větší míře odrazem významu znalostně založených aktivit a jejich ekonomických a společenských efektů. Úspěšný přechod na znalostně založenou ekonomiku (který představuje náročnou výzvu zejména pro nové členské země Evropské unie) vyžaduje zvýšení kvalitativních vstupů a efektivnosti jejich využití ve stabilním ekonomickém rámci. Významnou podmínkou úspěšnosti těchto mechanismů a procesů je odpovídající institucionální kvalita vytvářená soukromými i veřejnými ekonomickými subjekty a odpovídající politická podpora.
  • Publikace se při hodnocení konkurenceschopnosti české ekonomiky soustřeďuje na pět jejích klíčových aspektů – růstovou výkonnost a stabilitu, institucionální kvalitu, strukturální konkurenceschopnost, inovační výkonnost a kvalitu lidských zdrojů. Specifický důraz je přitom kladen na globální kontext konkurenceschopnosti.
  • Konkurenční schopnost České republiky 2008-2009 navazuje na předchozí tři v publikace vydané pod názvem Ročenka konkurenceschopnosti České republiky a je výstupem Centra ekonomických studií VŠEM ve spolupráci s Národní observatoří zaměstnanosti a vzdělávání Národního vzdělávacího fondu. Publikace vzniká s podporou grantu MŠMT Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky 1M0524.
  • Stejně jako předchozí vydání ročenky, je i tato publikace pojata jako jeden celek. Každá kapitola proto zahrnuje jak analýzu, tak soubor statistických ukazatelů sledovaných v časových řadách, které ilustrují daný tematický okruh.

1. Růstová výkonnost a stabilita (CES VŠEM) je rozdělena do tří kapitol

  • První (Vojtěch Spěváček, Mojmír Hájek, Václav Žďárek) zkoumá mezinárodní ekonomické prostředí a růstovou výkonnost české ekonomiky měřenou HDP a alternativními ukazateli. Zdroje ekonomického růstu jsou analyzovány v členění na práci, kapitál a souhrnnou produktivitu faktorů.
  • Druhá kapitola (Vojtěch Spěváček) analyzuje vliv poptávky na ekonomický růst a makroekonomickou stabilitu. Zvláštní pozornost je věnována vnější ekonomické rovnováze a vztahu úspor a investic.
  • Třetí kapitola (Růžena Vintrová, Václav Žďárek) hodnotí proces nominální a reálné konvergence a problémy spojené s přijetím eura.
  • Statistická část zahrnuje charakteristiky ekonomické výkonnosti, stability a konvergence. Jejich výběr byl volen tak, aby dávaly ucelenou představu o makroekonomickém vývoji České republiky ve srovnání se zeměmi Evropské unie. Ukazatele je možné tematicky rozdělit do čtyř částí: (1) růstová výkonnost – zahrnuje růst HDP, pro práce a na jejich vývoji závislou ekonomickou úroveň země (měřenou HDP na obyvatele v paritě kupního standardu), (2) práce, mzdy a ceny – vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti vyjadřuje vyuţití lidských zdrojů a růst mezd a cen ovlivňuje ţivotní úroveň, makroekonomickou stabilitu a nominální konvergenci, (3) poptávka a stabilita – spotřeba, investice, úspory a jejich vzájemný vztah spojují hledisko ekonomického růstu a makroekonomické rovnováhy, která je významně ovlivněna vývojem veřejných rozpočtů a rozpočtových schodků, které se kumulují ve veřejný dluh, (4) vnější vztahy jsou charakterizovány růstem vývozu a dovozu zboţí a sluţeb, bilancí běţného účtu platební bilance a přílivem přímých zahraničních investic. Ve vývoji směnných relací a reálného efektivního měnového kurzu se odráţí konkurenceschopnost země v zahraničním obchodě.

2. Institucionální kvalita (CES VŠEM) je rozdělena do čtyř kapitol

  • První kapitola (Milan Žák, Petr Vymětal, Anna Bajzíková, Jana Procházková) při hodnocení institucionální kvality reaguje na Report by the Commission on the Measurement of Economic Performance and Social Progress z roku 2009.
  • Druhá kapitola (Milan Žák, Petr Vymětal, Anna Bajzíková, Jana Procházková) se zabývá jednotlivými indexy hodnocení institucionální kvality.
  • Třetí kapitola (Milan Žák, Petr Vymětal, Anna Bajzíková, Jana Procházková) vychází z analýz Světové banky v rámci projektu Governance Matters.
  • Statistická část zahrnuje všechny výše zmínění indexy, bez členění na jednotlivé kapitoly. Snahou autorů je zachytit nejen současnost pomocí nejnovějších dat, ale ukázat, pokud je to možné a dosažitelné, i vývojové trendy.To vše při vědomí, ţe velká část dat má charakter dat měkkých, jak bylo zdůrazněno v analytické části textu.

3. Strukturální konkurenceschopnost (CES VŠEM) zahrnuje dvě kapitoly

  • První kapitola (Marek Rojíček) nastiňuje strukturní dopady hospodářské recese na jednotlivé sektory a odvětví v ČR.
  • Druhá kapitola (Jaroslav Kahoun) analyzuje ekonomickou pozici a výkonnost regionů NUTS 3 v ČR
  • Statistická část obsahuje dvě kapitoly. První zahrnuje odvětvové charakteristiky ekonomické výkonnosti konkurenceschopnosti v České republice, které přibližují strukturální pohled na nabídkovou stranu, tj. která odvětví a do jaké míry se podílejí na celkovém výkonu ekonomiky. Vedle výkonnostních hledisek odvětví jsou zahrnuty i ukazatele kvalitativní. Na základě vybraných ukazatelů je sestaveno celkové pořadí odvětví podle tzv. souhrnného indikátoru konkurenceschopnosti. Ukazatele je možné tematicky rozdělit do následujících částí: (1) ukazatele vyjadřující ekonomickou výkonnost a produktivitu práce, (2) ukazatele internacionalizace produkce a spotřeby, (3) ukazatele zaměstnanosti a pracovních nákladů, 4) ukazatele vědy, výzkumu a inovací, (5) ukazatele investic a kapitálu a (6) ukazatel cenového vývoje vyjádřeného cenovým deflátorem produkce. Druhý soubor dat zahrnuje regionální ukazatele ze všech okruhů, které byly vybrány s ohledem na regionální reprezentativnost. Ukazatele je možné tematicky rozdělit do tří částí: (1) ukazatele regionální ekonomické výkonnosti, (2) ukazatele regionální inovační výkonnosti, (3) ukazatele regionální kvality života.

4. Inovační výkonnost (CES VŠEM) je věnována jejímu vlivu na růst konkurenceschopnosti domácí ekonomiky

  • První kapitola (Karel Müller) sleduje nové podněty současné diskuse k pojetí národního inovačního systému.
  • Druhá kapitola (Karel Müller) analyzuje národní systém výzkumu a vývoje, jeho zdroje, efekty i institucionální proměny.
  • Třetí kapitola (Karel Müller) je věnována problémům inovační výkonnosti podnikatelského sektoru.
  • Čtvrtá kapitola (Jana Gibarti) se zaměřuje na regionální aspekty inovační výkonnosti.
  • Pátá kapitola (Karel Müller) se snaží vymezit globalizační faktory, které ovlivňují růst a změny inovačního systému ČR
  • Šestá kapitola (Josef Basl, Jan Pour) ukazuje vybrané problémy informačních systémů a technologií.

5. Kvalita lidských zdrojů (NOZV NVF) je rozdělena do tří kapitol

  • První kapitola (Michal Lapáček, Olga Kofroňová) se zabývá motivací a zájmem mladých lidí ke studiu přírodovědných a technických oborů a dále porovnáním dvou věkových skupin absolventů z hlediska jejich zaměstnanosti v ČR a EU.
  • Druhá kapitola (Jiří Braňka, Marta Salavová, Věra Havlíčková) vyhodnocuje vývoj celkové pozice ČR v rámci EU z hlediska účasti dospělé populace v dalším vzdělávání, zkoumá dopady rozvoje ICT na kompetence požadované trhem práce a v neposlední řadě porovnává situaci v ČR se situací v jednotlivých zemích EU z hlediska používání počítačů při výkonu zaměstnání, osvojování elektronických dovedností a úrovně těchto dovedností.
  • Třetí kapitola (Hana Žáčková, Zdeňka Šímová, Zdeňka Matoušková, Věra Czesaná) zkoumá příčiny migrace pracovní síly v kontextu globální ekonomiky a EU, porovnává míru využívání flexibilních forem práce v ČR a EU a zabývá se i rozhodujícími faktory při diferenciaci mezd.
  • Statistická část si klade za cíl poskytnout čtenářům přehled o nejdůležitějších ukazatelích mapujících kvalitu lidských zdrojů. Jedná se o ukazatele zpracovávané prestižními mezinárodními i národními institucemi, rozdělené do čtyř skupin: (1) mapující kvalifikace a dovednosti populace, (2) postihující účast na vzdělávání, (3) týkající se výdajů na vzdělávání a (4) dostupnosti lidských zdrojů pro rozvoj technologií.